Předpisy rybolovu v Norsku

Obecně si probereme rybolov v Norsku a s ním související předpisy a pravidla a to nejen pro rybolov na moři, ale také pro rybolov na jezerech či řekách.

Jak už všichni víme, tak Norsko je zcela po právu považováno za jednu z nejatraktivnějších zemí a to nejen pro turisty, ale především také pro rybáře. V jezerech ležících na území Norska máme možnost ulovit trofejní štiky, okouny a pstruhy. Na řekách se máme možnost zaměřit na lov pstruhů, lipanů, ale také lososů. Pokud nás přece jenom láká nejvíce moře, což je bezpochyby obrovským lákadlem, máme možnost chytat od jižního Bergenu až po nejsevernější Nordkapp.

Domácí, tedy přímo Norové se věnují při lovu na řece či jezeru nejvíce muškaření. S plavanou nebo položenou se to setkáte jen velmi zřídka a ne všude jsou tyto rybolovné techniky povoleny. Stejně, tak na některých řekách je povoleno pouze muškaření a na přívlačový prut si zde zkrátka ani nebudete moci zachytat.

Naopak na moři máte volné ruce. Můžete lovit klasickou, ale i vertikální přívlačí, pilkrovat a nebo také lovit na přírodní nástrahy. V případě, že se rozhodnete lovit na živočišné nástrahy je nutné aby byly tyto nástrahy jako jsou například malé tresky tmavé nebo makrely mrtvé, protože je zakázáno lovit na živou nástrahu.

Jak je to tu s povolenkou?

V případě kdy budete lovit na moři na udici, nepotřebujete žádné povolení. A to při lovu ze břehu nebo i z lodě.

No a v případě, že se rozhodneme vydat na jezero či řeky už nás zakoupení povolenky většinou nemine. Pokud se rozhodnete pro lov lososů, sivenů či pstruhů mořských, potom lze zakoupit rybářskou povolenku přímo na webu Inatur.no. Rybářský lístek Vás vyjde od 235 NOK. V případě, že se rozhodnete lístek zakoupit během cesty přímo v Norsku, měl by být k dostání na poště, čerpací stanici nebo v turistickém centru. Všechny potřebné informace lze najít na internetu a je dobré si je zjistit v předstihu.

Dále je samozřejmě na všech řekách či jezerech vyžadováno povolení k lovu ryb přímo od místní organizace nebo od majitele revíru. Platnost povolenky může být jednodenní, týdenní nebo celoroční a je platná pouze na jednom určitém revíru. Velikost daného revíru může být individuální a může se tak jednat také o několika kilometrové čtvereční úseky, které skrývají řeky a jezera. V těchto případech se ceny rybářských povolenek pohybuji od desítek po stovky NOK. Cena úzce souvisí s typem revíru a její osádkou. Samotnou povolenku máte možnost zakoupit přímo od správce revírů, v místních rybářských potřebách, hotelech či kempech. Někde povolenku zakoupit nelze vůbec anebo jedině v případě, že bude součástí další služba jako například soukromý průvodce nebo ubytování.

Pozor si dejte také na to, že rybářskou povolenku vztahující se k lovu lososů, pstruhu mořských a sivenů, můžete získat jedině za předpokladu, že už vlastníme celoroční statní rybářský lístek o kterém jsme mluvily v několika řádcích výše.

Jednou ze zajímavostí je i to, že existují v Norsku revíry, především na severu Norska, kde vám neprodá povolenku k lovu pošta ani správce, ale vy jen vhodíte peníze na veřejné kasičky a vypíšete povolenku k lovu, která je vedle. Samozřejmě, můžete si říct, že to nemůže fungovat, jelikož by nikdo nezaplatil a každý by jen vypsal lístek a šel chytat. V tom vás musím opravit, tady to tak opravdu funguje a je slušností zde zaplatit a teprve poté jít lovit. Apeluji tak na všechny, kteří se rozhodnou něco podobného vyzkoušet.

A jaké jsou zde předpisy?

Bohužel se zde nesetkáme s jednotnými předpisy pro rybolov a ve většině případů se podmínky liší revír od revíru. V případě, že se vydáte na řeku nebo jezero, kde se vyskytují štiky a okouni, potom narazíte na jednoduché a velmi mírné předpisy. Na některých revírech s výskytem pstruhů a lososů jsou ovšem pravidla velmi komplikovaná a přísná. 
Nejlepší volbou je se zeptat také například při rezervaci samotné obsluhy, na co konkrétně je nutné si dávat největší pozor a potom samozřejmě daná pravidla alespoň pročíst.

Cizinci, tedy všichni návštěvníci, kteří nemají Norské občanství, jsou povinni lovit pouze na prut a ulovené ryby si mohou ponechat zcela samozřejmě jen pro vlastní potřeby a nikoliv je dále prodávat.

Doby hájení při rybolovu na moři žádné nejsou, ale rybáři zde samozřejmě musí respektovat lovné míry ryb, které jsou navíc územně rozdělení na sever a na jih od 62°. Pro představu, kde je 62° severní zeměpisné šířky nejlépe poslouží ostrovy Vågsøy a Barmøya, které se nachází přibližně 50km pod Ålesundem. Většina rybářských kempů tedy leží severně od 62°.

Název ryby

Míra severně od 62°

Míra jižně od 62°

Treska obecná

44 cm

40 cm

Treska tmavá

bez míry

Treska jednoskvrnná

40 cm

31 cm

Treska bezvousá

32 cm

Štikozubec

30 cm

platýs obecný - halibut

80 cm (maximální délka 2 metry)

Platýs černý

45 cm

ostatní druhy platýsů

20 až 30 cm podle druhu

vlkouš

bez míry

žralok ostroun

70 cm, ale celoročně hájený

mořský ďas

60 cm

okouník

32 cm

makrela

bez míry

Pyskoun promněnlivý

12 cm, ale celoročně hájený

Pyskoun skvrnitý

14 cm, ale celoročně hájený

Ostatní druhy pyskounů

11 cm, ale celoročně hájený

Sleď

18 cm

bez míry

Sleď- Severní moře

bez míry

20 cm

Sleď- norský, na jaro se vytírající

25 cm

Sleď- Trondheim fjord

23 cm

Smaček

10 cm

Šprot

10 cm

Huňáček severní

11 cm

bez míry

Úhoř říční

40 cm, ale celoročně hájený

Mořský úhoř

37 cm

Tuňák modroploutví

115 cm a 30 kg, ale celoročně hájený


Dále je potřeba vědět, že existují i celoročně hájené druhy ryb a jiných živočichů:

ostroun obecný, žralok veliký, žralok sleďový, žralok hedvábný, mník modrý, tuňák modroploutvý, úhoř říční, pyskoun, humr a treska obecná (pouze v Oslofjordu)

a druhy ryb hájené jenom část roku:

platýs obecný, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník mořský, treska obecná (14 oblastí od Lindesnes po Skagerak)

Norska legislativa zároveň říká, že si může rybář ponechat hájenou rybu nebo rybu nedosahující lovné míry v případě, že ryba není schopná puštění zpět. V praxi to znamená, že pokud vytáhnete okouníka 25 cm, který má vypouklé oči nebo vydávený žaludek, můžete si ho ponechat. Po ulovení hájené ryby rybář musí změnit místo.

Osobně mohu říct, že přivlastňovat si například tresky obecné do šedesáti centimetrů nemá žádný význam. Jedním z důvodů může také být, že například u dorše (tresky obecné) tvoří třetinu těla pouze hlava. Ve své podstatě jsou dané míry ještě podceněné a je jen na každém zda-li bude považovat za rozumné brát třeba malinké tresky okolo padesáti centimetrů.

Vývoz ryb z Norska

Kvóta pro vývoz ryb na jednu osobu je stanovena na 10 kilogramů. Tato kvóta se přirozeně vztahuje ke zpracovaným rybám (filety, kuchané ryby). Zároveň se nevztahuje k rybám, které ulovíte na jezeře nebo řece, případně k rybám, které zakoupíte a od kterých máte doklad o koupi. Pokud budete v registrovaném kempu, kterým je i náš HasvagCamp, budete si moci odvést 20 kilogramů filet na osobu. 

Na závěr pár rad

Mělo by se jednat o samozřejmosti, ale raději to do tohoto už tak obsáhlého článku napíšu.

  • V případě rybolovu z lodě je nutné dodržovat minimální vzdálenost od sádek a to 100 metrů. 
  • Dále při lovu z lodě je nutné mít na sobě plovoucí oblek nebo plovací vestu. 
  • K řízení lodě nejsou potřeba papíry, ale je nutné pamatovat na to, že řidič, který je mladšího narození než 1.1.1980 může řídit pouze loď do osmi metrů s výkonem motoru maximálně 25 HP. Jinak je potřeba si udělat kapitánský průkaz. Nic méně většina lodí v rybářských kempech takové parametry nemají.

Sdílet tuto stránku

EN DE CZ NO