Vzpomínka na obrovského potoka z Norska

12. 11. 2018
Rybaření je plné vzpomínek a dnes bych rád zmínil svojí vzpomínku z příběhu z Norska, kdy jsme vyrazily na menší říčku s tím, že se pokusíme ulovit bojovného pstruha mořského či potočáka.

Rybaření je plné vzpomínek a dnes bych rád zmínil svojí vzpomínku z příběhu z Norska, kdy jsme vyrazily na menší říčku s tím, že se pokusíme ulovit bojovného pstruha mořského či potočáka. Rád tyto ryby chytám na proutek v gramáži 1-8 gramů a to z toho důvodu, že mám vždy maximální kontakt i s malou nástrahou, kterou rybám mohu co nejpřirozeněji nabídnout. Na řeku, na kterou jsme vyráželi, jsem se ovšem vyzbrojil o něco tužším dvanácti gramovým prutem, byť se jedná o opravdu malou říčku, tak mne při pohledu na ní tak nějak šrotovalo v hlavě, že by tady mohla být i skutečně pěkná ryba. A nezměnilo to ani to, že jsem tu byl třikrát a třikrát jsem nezavadil ani o šupinku. Zkrátka jsem měl to pověstně tušení, že když už to tady přijde, tak to bude stát za to.

K řece jsme přijeli, vybalili vercajk, navázaly své vybrané favority z širokého arsenálu nástrah a šli na to. Po třech hodinách házení a měnění míst i nástrah jsme zoufalí zůstali na jednom místě, kde jsem oznámil, že musí být ryba a dokud nedostanu záběr, tak neodejdeme. Kolegové už pomalu rezignovali a já od ráčků, gum, krásných nymf a plandavek přešel k nejmenší rotačce, kterou jsem v krabičce měl. Věděl jsem, že vzhledem k velikému proudu, který zrovna panoval, nejsem schopný tuto rotačku nějak rozumně vést a tak jsem jen nahodil, nechal ji splavat a pak pouze držel v proudu a jen velmi pomalu navíjel.

Po třetím otočení kličky přišel záběr, který připomínal spíš plovoucí nečistotu, bylo to táhlé a pomalé a tak jsem jen přizvedl prut s domněním, že se nemůže jednat o rybu. Z ničeho nic ovšem přišel rychlý start až pod mé nohy, sotva jsem stíhal navíjet, potom se ryba rozhodla vrátit prudce zpět do proudu, věděl jsem, že to nebude nic malého a tak jsem prut ani naviják nešetřil, nechtěl jsem totiž, aby se ryba dostala do toho největšího proudu, kde by byla mnohem silnější než já. Dařilo se mi rybu držet v čtvrtině toku, kde jsem ji pomalu, ale jistě bral síly, po jednom z mnoha dalších výpadů přišel nádherný skok nad hladinu, kde jsem konečně zjistil s kým mám tu čest. Není to losos ani mořan, je to potočák! Kolega přibíhá s maličkým podběrákem na pstruhy a ještě po zhruba minutce nervózního zdolávání kolem břehu a padlého stromu dostává zhruba půlku potočáka do podběráku. Následně ho intuitivně chytá i za ocas, pokládá do vlhké trávy a potřesením ruky mi gratuluje k nádhernému úlovku na skutečně jemný vercajk.

Byl to krásný zážitek, který mi utkvěl v paměti, byť se nejednalo o trofejní rybu daného rybího druhu, pro mě to byla skutečně krásná ryba, jelikož vypjatému souboji s ní opravdu nic nechybělo. Něco podobného přeji zažít každému milovníkovi Petrova cechu.

Připojené obrázky

Sdílet tuto stránku

Coronavirus

Hello friends, for all those who have questions about traveling to Norway during the coronavirus - contact us. We deal with this matter in person with everyone.

Petrův zdar, přátelé a kamarádi, pro všechny, kteří mají dotazy ohledně cestování do Norska v době koronaviru nás neváhejte kontaktovat. S každým tuto záležitost řešíme osobně. 

Zavřít

EN DE CZ NO