Předpisy rybolovu v Norsku

Jak už všichni víme, tak Norsko je zcela po právu považováno za jednu z nejatraktivnějších zemí, a to nejen pro turisty, ale především také pro rybáře. V jezerech ležících na území Norska máme možnost ulovit trofejní štiky, okouny a pstruhy. Na řekách se máme možnost zaměřit na lov pstruhů, lipanů, ale také lososů. Pokud nás přece jenom láká nejvíce moře, což je bezpochyby obrovským lákadlem, máme možnost chytat od jižního Bergenu až po nejsevernější Nordkapp.

Domácí, tedy přímo Norové, se věnují při lovu na řece či jezeru nejvíce muškaření. S plavanou nebo položenou se tu setkáte jen velmi zřídka a ne všude jsou tyto rybolovné techniky povoleny. Stejně je na některých řekách povoleno pouze muškaření a na přívlačový prut si zde zkrátka ani nebudete moci zachytat.

Naopak na moři máte volné ruce. Můžete lovit klasickou, ale i vertikální přívlačí, pilkrovat a nebo také lovit na přírodní nástrahy. V případě, že se rozhodnete lovit na živočišné nástrahy, je nutné, aby byly tyto nástrahy, jako jsou například malé tresky tmavé nebo makrely mrtvé, protože je zakázáno lovit na živou nástrahu.

Jak je to tu s povolenkou?

V případě, kdy budete lovit na moři na udici, nepotřebujete žádné povolení. A to při lovu ze břehu nebo i z lodě.

No a v případě, že se rozhodneme vydat na jezero či řeky, už nás zakoupení povolenky většinou nemine. Pokud se rozhodnete pro lov lososů, sivenů či pstruhů mořských, potom lze zakoupit rybářskou povolenku přímo na webu Inatur.no. V případě, že se rozhodnete lístek zakoupit během cesty přímo v Norsku, měl by být k dostání na poště, čerpací stanici nebo v turistickém centru. Všechny potřebné informace lze najít na internetu a je dobré si je zjistit v předstihu.

Dále je samozřejmě na všech řekách či jezerech vyžadováno povolení k lovu ryb přímo od místní organizace nebo od majitele revíru. Platnost povolenky může být jednodenní, týdenní nebo celoroční a je platná pouze na jednom určitém revíru. Velikost daného revíru může být individuální a může se tak jednat také o několik kilometrů dlouhé úseky, které skrývají řeky a jezera. V těchto případech se ceny rybářských povolenek pohybuji od desítek po stovky NOK. Cena úzce souvisí s typem revíru a její osádkou. Samotnou povolenku máte možnost zakoupit přímo od správce revírů, v místních rybářských potřebách, hotelech či kempech. Někde povolenku zakoupit nelze vůbec anebo jedině v případě, že bude součástí další služba, jako například soukromý průvodce nebo ubytování.

Pozor si dejte také na to, že rybářskou povolenku vztahující se k lovu lososů, pstruhů mořských a sivenů, můžete získat jedině za předpokladu, že už vlastníme celoroční statní rybářský lístek, o kterém jsme mluvily v několika řádcích výše.

Jednou ze zajímavostí je i to, že v Norsku existují revíry, především ve středu a na severu Norska, kde Vám neprodá povolenku k lovu pošta ani správce, ale vy jen vhodíte peníze do veřejné kasičky a vypíšete povolenku k lovu, která je vedle. Jistě si asi říkáte, že to nemůže fungovat, jelikož by nikdo nezaplatil, a každý by jen vypsal lístek a šel chytat. V tom Vás musím opravit, jelikož tady to tak opravdu funguje a je slušností zde zaplatit a teprve poté jít lovit. 

A jaké jsou zde předpisy?

Bohužel se zde nesetkáme s jednotnými předpisy pro rybolov a ve většině případů se podmínky liší revír od revíru. V případě, že se vydáte na řeku nebo jezero, kde se vyskytují štiky a okouni, potom narazíte na jednoduché a velmi mírné předpisy. Na některých revírech s výskytem pstruhů a lososů jsou ovšem pravidla velmi komplikovaná a přísná. 
Nejlepší volbou je se zeptat také například při rezervaci samotné obsluhy, na co konkrétně je nutné si dávat největší pozor a potom samozřejmě daná pravidla alespoň pročíst.

Cizinci, tedy všichni návštěvníci, kteří nemají Norské občanství, jsou povinni lovit pouze na prut a ulovené ryby si mohou ponechat zcela samozřejmě jen pro vlastní potřeby a nikoliv je dále prodávat.

Na moři rybáři musí respektovat lovné míry ryb, které jsou navíc územně rozděleny na sever a jih od 62°. Pro představu, kde je 62° severní zeměpisné šířky nejlépe poslouží ostrovy Vågsøy a Barmøya, které se nachází přibližně 50km pod Ålesundem. Většina rybářských kempů tedy leží severně od 62°.

Název ryby	Míra severně od 62°	Míra jižně od 62°
Treska obecná	44 cm	40 cm
Treska tmavá	bez míry
Treska jednoskvrnná	40 cm	31 cm
Treska bezvousá	32 cm
Štikozubec	30 cm
Platýs obecný - halibut	84 cm (maximální délka 2 metry)
Platýs černý	45 cm
ostatní druhy platýsů	20 až 30 cm podle druhu
Vlkouš	bez míry
Žralok ostroun	70 cm, ale celoročně hájený
Ďas mořský	60 cm
Okouník	32 cm
Makrela	bez míry
Pyskoun promněnlivý	12 cm, ale celoročně hájený
Pyskoun skvrnitý	14 cm, ale celoročně hájený
ostatní druhy pyskounů	11 cm, ale celoročně hájený
Sleď	18 cm	bez míry
Sleď - Severní moře	bez míry	20 cm
Sleď - norský, na jaro se vytírající	25 cm
Sleď - Trondheim fjord	23 cm
Smáček	10 cm
Šprot	10 cm
Huňáček severní	11 cm	bez míry
Úhoř říční	40 cm, ale celoročně hájený
Mořský úhoř	37 cm
Tuňák modroploutvý	115 cm a 30 kg, ale celoročně hájený

Dále je potřeba vědět, že existují i celoročně hájené druhy ryb a jiných živočichů:

ostroun obecný, žralok veliký, žralok sleďový, žralok hedvábný, mník modrý, tuňák modroploutvý, úhoř říční, pyskoun a humr

a druhy ryb hájené jenom část roku:

platýs obecný, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník mořský, treska obecná (14 oblastí od Lindesnes po Skagerak)

Norská legislativa zároveň říká, že si rybář může ponechat hájenou rybu nebo rybu nedosahující lovné míry v případě, že ryba není schopná puštění zpět. V praxi to znamená, že pokud vytáhnete okouníka 25 cm, který má vypouklé oči nebo vydávený žaludek, můžete si ho ponechat. Po ulovení hájené ryby musí rybář změnit místo.

Osobně mohu říct, že přivlastňovat si například tresky obecné do šedesáti centimetrů nemá žádný význam. Jedním z důvodů může být také to, že například u dorše (tresky obecné) tvoří třetinu těla pouze hlava. Ve své podstatě jsou dané míry ještě podceněné a je jen na každém, zda-li bude považovat za rozumné, brát třeba malinké tresky okolo padesáti centimetrů.

Vývoz ryb z Norska

Pokud budete v registrovaném kempu, kterým je i náš HasvagCamp, budete si moci odvést 18 kilogramů filet na osobu.

Na závěr pár rad

Mělo by se jednat o samozřejmosti, ale raději to do tohoto, už tak obsáhlého článku napíšu.

• V případě rybolovu z lodi je nutné dodržovat minimální vzdálenost od sádek, a to 100 metrů. 
• Dále při lovu z lodě je nutné mít na sobě plovoucí oblek nebo plovací vestu. 
• K řízení lodě nejsou potřeba zkoušky, ale je nutné pamatovat na to, že řidič, který je mladšího narození než 1.1.1980 může řídit pouze loď do osmi metrů s výkonem motoru maximálně 25 HP. Jinak je potřeba si udělat kapitánský průkaz. Nic méně většina lodí v rybářských kempech větší parametry nemají.